Knihovna


Lektoři

Ministranti


Akolyté

Kaple Sv. Rocha


Kaple na Žerotíně

Obraz Panny Marie


Varhany



Farní rada

V aktuálním volebním období 2022-2026 bylo ve volbách odevzdáno 242 hlasovacích lístků. Nová rada má 25 členů.

Jména členů rady (podle abecedy):

Adamcová Barbora, Berčík Vojtěch, Blatová Anežka, Bluma Bronislav, Bučková Blažena, Cábová Helena, Hutař Petr, Janík Martin, Král Miroslav, Kristoňová Marie, Kyš Jaromír, Lovecký Ondřej, Lovecký Tomáš, Múčka Martin, Nejeschleba Radek st., Sovič Ladislav, Tomšej Jan, Vajčner Jaroslav



Aktuality

Farní rada proběhla 25.11.2022 na faře po večerní Mši Svaté. Byl diskutován a schválen farní kalendář na nový rok 2023.



Bohoslužby v kostele Panny Marie:

Pondělí      18.30 hodin
Úterý          6:40 hodin
Středa        17.30 hodin - dětská
Čtvrtek       6.40 hodin   
Pátek         18.30 hodin
Sobota       6.40 hodin / 18.30 hodin / 20.00 hodin / 1 x měsíčně  
Neděle        7.30 hodin / 10.30 hodin / 18.30 hodin   

Bohoslužby v kostele Sv. Martina:

Kostel je momentálně v rekonstrukci, veškeré bohoslužby jsou tedy slouženy v kostele Panny Marie.



Kontakty a informace - komunita řádu piaristů:

Adresa: Kostelní 514, 696 62 Strážnice

Telefon: 518 334 386

Email: fastraznice-sma@ado.cz

 

Římskokatolická farnost Panny Marie Strážnice
Piaristické náměstí 520, 696 62 Strážnice
č. ú.: 1443771319/0800
IČO: 66609739

Římskokatolická farnost svatého Martina Strážnice
Kostelní 514, 696 62 Strážnice
č. ú.: 1443772389/0800
IČO: 48842516

 



Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je součástí barokního komplexu z poloviny 18. století spolu s bývalým klášterem a gymnáziem. Byl postaven na místě původního bratrského areálu z konce 16. století. V souvislosti s historickými událostmi přešlo vlastnictví strážnického panství na italský rod Magnisů. Na jejich pozvání přichází do města v roce 1633 italský katolický řád piaristů. Pro bohoslužby byl ještě více než sto let využíván kostelík bratrský a postupně byly od věřících až do vzdálenosti 90 km od města shromažďovány finanční prostředky na výstavbu kostela nového. Dle stylu provedení lze usuzovat na dílo italského stavitele Ignáce Cyrániho. V roce 1745 zde byly zavěšeny zvony a započala výzdoba interiéru. Byl vytvořen hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie a šest postranních oltářů. Na retabulu je vyobrazena Nejsvětější Trojice brněnským barokním malířem Josefem Tadeášem Rotterem, jenž je autorem obrazů i na oltářích bočních. Význam hlavního oltáře podtrhují i sochy sv. Tomáše a sv. Augustina vlevo a sv. Vojtěcha a sv. Karla Boromejského vpravo. Toto architektonické dílo je završeno mariánskou korunou a znakem rodu Magnisů, jimž prostor pod oltářem v minulosti sloužíval jako hrobka. Interier kostela upoutá také křtitelnicí, čtyřmi bloky barokních lavic, relikviářem sv. Josefa Kalasankého a od roku 2013 i relikviářem sv. Jana Pavla II. Na kůru v zadní části kostela jsou umístěny varhany s pedálnicí a bohatým souborem píšťal. Vysvěcení kostela se uskutečnilo 18. 10. 1750 za účasti olomouckého biskupa Karla hraběte z Scherffenberka.



Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina byl vystavěn v 15. století. Je zasvěcen sv. Martinu z Tours, jehož obraz od kroměřížského malíře Jana Zapletala z roku 1833 zdobí hlavní oltář. Byl původně postaven v gotickém stylu. Dodnes se zachovaly dva zazděné gotické boční vchody, pilíře a okna. Tyto původní slohové prvky byly objeveny při opravě kostela v roce 1943.  Na venkovní fasádě lze dohledat i erby zakladatele kostela – tehdejšího majitele panství Jiřího z Kravař. Ještě na konci 15. století přechází panství do rukou Žerotínů, ke kostelu byla připojena fara, latinská škola a hřbitov. S kostelem sv. Martina je spojena pověst o záhadném stále se vracejícím „žerotínském” náhrobku předčasně zemřelého  Bernarta Hanno ze Žerotína, umístěného původně vedle oltáře. Dle historických dokumentů byl mundšenkem římského císaře Maxmiliána II. a zemřel přímo v kostele v roce 1568 ve věku pouhých dvaceti sedmi let. Když měl být jeho náhrobek po prodeji panství Františku z Magni a cílené rekatolizaci vynesen z kostela a zazděn do venkovní zdi, vždy se do druhého dne podivným způsobem vrátil na své původní místo. Kostel podobně jako celé město během své historie mnohokrát vyhořel a byl později opraven již ve slohu barokním. Pod kostelem se nachází zazděná krypta, v níž spočívají páni z Kravař a Žerotínové.