2. adventní neděle 2023, 10. 12. 23
„Těšte můj národ“ – tak zněla první věta dnešní bohoslužby slova. Ještě během babylonského exilu – v beznadějné situaci – Židé slyšeli: „Pán přichází s mocí“. Potřebovali slovo povzbuzení, aby nemysleli, že exil – zajetí, bude trvat věčně. Nevím, jestli si dokážeme představit tuto situaci: národ bez budoucnosti, bez svého území, bez svobody. Určitě to nebyl smysluplný život, ale spíše beznadějná existence. A v této situaci Židé slyší: „Hospodinova velebnost se zjeví“. Něco podobného ohlašuje apoštol Pavel, když v dnešním druhém čtení nám slibuje: „My čekáme – nová nebesa a novou zemí, kde bude mít svůj domov spravedlnost“. Jak staré lidstvo pořád sledujeme nespravedlnost, křivdu, války, násilí a útlak. Sledovat, ale neznamená podlehnout iluzi, že dobro už na tomto světě nemá žádný význam. To je obrovská lež, kterou nám chce vtisknout do srdce Zlý – otec lží. I přes veškerou nespravedlnost je na tomto světe spravedlnost, dobro, láska. Ale kolik toho dobra bude, závisí na každém z nás, na našem každodenním rozhodování. Proto během adventní doby opět slyšíme výzvu Jana Křtitele: „Připravte cesty Pánu“. Ti, kteří slyšeli kázání předchůdce Páně vážně brali tuto výzvu a proto během křtu pokání v Jordánu „vyznávali své hříchy“. Kolikrát už jsem slyšel pozvání k tomu, abych změnil svůj život, abych z něj odstranil pýchu a předsudky, lenost a neochotu, závist a nenávist. Pouze takto se můžu připravit na příchod Páně. Pouze takto můžu připravit své srdce na oslavu Božího narození. Rozhodnu opustit své „babylonské zajetí“ – stav beznaděje a marasmu, abych mohl – díky působení Boží moci – mohl být, podobně jako Jan Křtitel, zvěstovatelem přicházejícího Pána a jeho vítězství? Je mé srdce, můj duch a tělo připravené přijmout výzvu Jana Křtitele: „Vyrovnejte stezky Páně“? Dokážu napravit můj život podle slov Jana Amose Komenského: „Naše srdce je od přírody nepokojné: něčeho se leká, z něčeho se raduje, ledacos má v oblibě, jinému se vzpouzí. Ale kdo chce prožívat Boží lásku a milost, ten musí mít tiché a klidné srdce“. Toužíme po nové zemi a nových nebesích – ale to všechno se začíná už teď a tady, v mém srdci. Pamatujme na to, kolikrát budeme chtít naříkat a kritizovat, odsuzovat a proklínat tento svět. Na tomto světe bude tolik dobra a spravedlnosti, kolik jej bude pramenit z mého srdce a z mých skutků.
