Bohoslužby a kontakty
Pořad bohoslužeb v kostele sv. Bartoloměje a aktuální změny najdete v týdenních ohláškách.
Pořad bohoslužeb – Ohlášky →Číslo účtu farnosti
5412204379/0800
Příspěvky na chod farnosti a opravy kostela.
Příspěvek farnosti na mzdy kněží
Kněze olomoucké arcidiecéze platí arcibiskupství z darů donátorů. Hodnota darů nespočívá v jejich výši, ale ve spoluodpovědnosti za budoucnost církve. Stav sbírky se aktualizuje automaticky.
Kostel sv. Bartoloměje v Rohatci
Dějiny farnosti
Počátky křesťanství a farnosti v Rohatci
Rohatec patří k místům s velmi starou křesťanskou tradicí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270, kdy je v listině českého krále Přemysla Otakara II. mezi svědky uveden Tvrdek z Rohatce. Samotné počátky zdejšího kostela a farnosti však sahají ještě do staršího období.
Přesné datum založení původního kostela není známo. Podle obecních historických materiálů stál kostel v Rohatci již v roce 1270 a od druhé poloviny 13. století měl farní postavení. Článek Zdeňka Bízy v časopise Rohatecká obec z roku 2020 připomíná také faráře Konráda, uváděného k roku 1253, a Werhnera, zmiňovaného roku 1278.
Původní kostel stával nad někdejší rohateckou tvrzí, v prostoru dnešní ulice Slovácká. Byl postaven z kamene, měl gotický vchod a okna, dřevěný strop a střechu krytou došky. Kolem kostela se nacházel hřbitov. Dochovanou částí této stavby je dnešní kaple sv. Bartoloměje v ulici Slovácká, která vznikla úpravou původního presbytáře.
Náboženské poměry v 16. a 17. století
V 16. století zasáhla Rohatec náboženská reformace. Místní duchovní správu vykonávali nekatoličtí kněží, zejména duchovní luterského a bratrského vyznání. Významnou osobností tohoto období byl Pavel Urbanides, správce bratrské církve v Rohatci. Jeho jméno je spojeno s písemnými svědectvími o těžkých událostech na přelomu 16. a 17. století, především o vpádu Bočkajovců v roce 1605.
Urbanides ve svých zápisech zachytil válečné utrpení obyvatel Rohatce a okolí. Jeho svědectví patří k významným pramenům pro poznání náboženských a společenských poměrů v obci na počátku 17. století.
V období třicetileté války a následné rekatolizace se poměry v Rohatci výrazně zhoršily. Obec byla postižena válečnými vpády, požáry a úbytkem obyvatelstva. Po odchodu nekatolických obyvatel a duchovních byla fara opuštěna a zanikla. Kostel zůstal po určitou dobu bez pravidelné duchovní správy.
Po třicetileté válce byl Rohatec připojen ke strážnické farnosti. Duchovní služba ze Strážnice však nebyla jednoduchá. Vzdálenost a časté povodně ztěžovaly kněžskou službu, a proto podle historických záznamů v některých obdobích zajišťovala bohoslužby také fara v Hodoníně.
Obnova samostatné duchovní správy
Významnou osobností obnovy duchovního života v Rohatci byl strážnický kaplan Filip Necker. V roce 1766 založil nadaci, jejímž cílem bylo zajistit pravidelné působení kaplana v Rohatci. Vložil do ní kapitál 1 000 zlatých, z jehož úroků měl být kaplan podporován. Později nadaci odkázal také svou pozůstalost.
K zajištění duchovní služby přispěla rovněž obec Rohatec. Prodala farní půllán a získané peníze určila na podporu kněze. Díky těmto prostředkům bylo možné obnovit pravidelnou duchovní správu v obci.
Jednotlivé historické prameny se však neshodují na přesném roce zřízení samostatného kaplanství. Kniha Jana Vaňka Slovácká osada Rohatec uvádí rok 1775, publikace Slovácká obec Rohatec z roku 1973 rok 1776. Článek z roku 2022 a obecní web uvádějí rok 1765. Kniha z roku 1973 navíc upřesňuje, že samostatné kaplanství bylo zřízeno zemskou správou roku 1776. Rozdíly mohou souviset s odlišným chápáním založení nadace, zajištění kaplana a právního zřízení kaplanství.
Prvním rohateckým kurátem byl Josef Kostrúnek. Nastoupil v roce 1776. V Rohatci působil až do roku 1807.
Roku 1784 byla rohatecká kuracie povýšena na samostatnější církevní správní jednotku.
Dne 5. srpna 1874 byla rohatecká kuracie povýšena na samostatnou faru. Významně se o to zasloužil olomoucký probošt Vilém svobodný pán Schneeburg. Prvním farářem po povýšení na faru byl Josef Vychodil, který v Rohatci působil v letech 1875–1879.
Původní kostel sv. Bartoloměje
Původní rohatecký kostel byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Jeho podoba a vybavení se v průběhu staletí měnily podle možností obce a potřeb farnosti.
Záznam z roku 1682 popisuje kostel se dvěma oltáři, dřevěným stropem a malou věží se dvěma zvony. Při vizitaci v roce 1771 byl kostel shledán v dobrém stavu. Měl pevné zdi a střechu krytou šindelem, ale neměl vlastní věž. Před kostelem na hřbitově stála samostatná dřevěná zvonice. Na dřevěném chóru byly malé varhany. Sakristie tehdy ještě nebyla zřízena a kněz se oblékal v prostoru za hlavním oltářem.
V roce 1806, za kuráta Jana Kostrúnka, prošel kostel významnou opravou. Měl již tři oltáře: hlavní oltář sv. Bartoloměje a dva vedlejší oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Anně. V průběhu dalších úprav byla zřízena sakristie a upraven chór.
Kolem kostela se původně nacházel hřbitov.
V 19. století se obec postupně rozrůstala a původní kostel již nedostačoval počtu věřících. Navíc byl na konci století ve špatném technickém stavu. V roce 1903 byl proto zbořen. Zachoval se pouze původní gotický presbytář, který byl upraven na kapli sv. Bartoloměje. Zůstal také kamenný kříž s podstavcem, který původně stával u vstupu do kostela.
Dochovaná kaple sv. Bartoloměje v ulici Slovácká je významnou připomínkou nejstaršího rohateckého kostela a jednou z nejstarších historických památek obce.
Stavba nového kostela sv. Bartoloměje
Myšlenka postavit v Rohatci nový a větší kostel se objevovala již od poloviny 19. století. Významnou podporu získala v roce 1908, kdy olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan při návštěvě obce přislíbil pomoc při jeho výstavbě.
Plány nového kostela připravili stavitelé Josef Juránek a Vladimír Vodička. Projekt následně přepracoval inženýr Vladimír Fischer z Brna. Stavbu prováděl Josef Doležal ze Strážnice.
Pro nový kostel bylo vybráno místo u silnice směrem na Hodonín, kde se původně nacházela rokle. Terén bylo nutné upravit a zavézt přibližně 1 200 m³ zeminy.
Stavba byla zahájena 4. září 1911 a již 23. prosince téhož roku byla budova pod střechou. Rozpočtované náklady činily 109 210 rakouských korun, vnitřní vybavení stálo dalších 38 000 korun. Velká část prostředků byla získána ze sbírek mezi občany a z dalších příspěvků. Významnou zásluhu na prosazení stavby měl tehdejší starosta Karel Bureš.
Kostel byl dokončen v roce 1912 a dne 20. října 1912 jej vysvětil olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Nový chrám byl zasvěcen sv. Bartoloměji, patronovi rohatecké farnosti. V době jeho vysvěcení měl Rohatec přibližně dva tisíce obyvatel a farářem byl Jakub Otáhal.
Významnou součástí interiéru se stal barokní hlavní oltář z roku 1716, který původně pocházel z kostela ve Slavonicích. Po renovaci byl pro rohatecký kostel zakoupen v roce 1921 za 45 000 korun. Dne 12. června 1921 jej posvětil arcibiskup Antonín Cyril Stojan.
V roce 1932 byly pořízeny varhany od firmy Rieger z Krnova. Do té doby kostel vlastní varhany neměl. V témže roce provedl Václav Krupanský výmalbu kostela a na boční oltář namaloval obraz sv. Václava. V roce 1933 byl interiér kostela dále upraven a vytónován.
V roce 1946 byl instalován oltář Panny Marie Lurdské, který zhotovila firma Bohumil Bek z Kutné Hory. Jeho vysvěcení se uskutečnilo 9. září 1946 za účasti olomouckého světícího biskupa Stanislava Zely.
V roce 1949 byl na hlavní oltář zavěšen nový obraz sv. Bartoloměje od akademického malíře Jana Hovory z Lipníku. Obraz byl pořízen za 26 500 Kč.
V dalších desetiletích kostel procházel opravami a úpravami. Významné opravy proběhly v roce 1972. Další rozsáhlá obnova se uskutečnila při stém výročí posvěcení kostela v roce 2012. Kostel sv. Bartoloměje zůstává nejvýznamnější církevní a historickou památkou obce.
Závěr
Dějiny rohatecké farnosti jsou úzce spojeny s dějinami samotné obce. Od středověkých počátků přes náboženské proměny 16. a 17. století, obnovu samostatné duchovní správy v 18. století až po stavbu nového kostela na počátku 20. století provázela farnost život místních obyvatel.
Kostel sv. Bartoloměje se stal nejen místem modlitby a slavení svátostí, ale také významnou historickou a kulturní dominantou Rohatce. Jeho podoba, vybavení a dochovaná kaple v ulici Slovácká jsou svědectvím víry, obětavosti a práce mnoha generací lidí, kteří se o farnost starali a předávali její tradici dalším.
Fotografie
Rohatecké zvony
Zvony od nepaměti patřily k životu Rohatce. Jejich hlas provázel každodenní život obyvatel obce, svolával k bohoslužbám, doprovázel slavnosti, ale také varoval před nebezpečím. Kostel svatého Bartoloměje, dominanta Rohatce, se stal nejen duchovním centrem obce, ale také svědkem složité historie místních zvonů.
Na základě svědectví pana Josefa Pokorníka, dlouholetého kostelníka a pamětníka, víme, že po druhé světové válce byly všechny zvony rekvírovány a věž zůstala němá. Obnova zvonů byla výsledkem kolektivního úsilí všech obyvatel Rohatce, kteří se aktivně podíleli na sbírání materiálu, stavbě lešení, financování odlévání a dalších pracích. Veškeré práce a koordinaci však vedl Josef Pokorník, pro kterého byla tato obnova opravdovou srdcovkou. Jeho organizace, nasazení a pečlivost zajistily, že společné úsilí obce přineslo úspěch a kostel svatého Bartoloměje opět mohl znít novými zvony.
Krátká historie zvonů v Rohatci
Podle farních a obecních záznamů visely již v původním kostele tři zvony, které byly běžnou součástí vybavení farní věže. Zvony byly nedílnou součástí rytmu života obce – zvonily při bohoslužbách, slavnostech i při významných událostech v životě obyvatel.
V roce 1912, v souvislosti se stavbou nového kostela svatého Bartoloměje (1911-1912), byly do věže instalovány dva nové zvony a zároveň byly přeneseny tři zvony ze starého kostela. Tento soubor měl duchovní i kulturní význam a představoval výraz tradice Rohatce.
Bohužel, zvony se staly také oběťmi válečných konfliktů. Jeden z nových zvonů byl během první světové války zabaven a nikdy se nevrátil. Podobný osud postihl většinu zvonů a po druhé světové válce zůstala rohatecká věž bez bronzových zvonů, které byly odevzdány k přetavení pro různé účely. Bylo to pro obec nejen ztrátou hmotnou, ale i symbolickou: absence zvonů znamenala pro obyvatelstvo přerušení tradice, ztrátu kulturní identity a duchovního rytmu života obce.
V poválečném období zůstal v kostelní věži jen malý sanktusní „umíráček" (5 kg.), který byl používán při zaznívání úmrtí. Po těchto událostech zůstala věž „osiřelá", až do roku 1963, kdy se po dlouhých letech ticha opět začalo uvažovat o obnově zvonů. Obnova zvonů byla proto nejen praktickou, ale i hluboce symbolickou záležitostí.
Pan Josef Pokorník – svědek a iniciátor obnovy zvonů
Josef Pokorník se narodil 2. ledna 1933 v Rohatci. Po válce se vyučil radiomechanikem a později pracoval jako opravář elektrospotřebičů. Přestože nebyl profesionálním zvonařem, jeho celoživotní zájem o dění v obci a místní tradice jej dovedl k jedné z nejvýznamnějších iniciativ v poválečné historii Rohatce – k obnově zvonů.
Iniciativa obnovy zvonů
Roku 1963 sehrál Josef Pokorník klíčovou roli při zajišťování prvního poválečného zvonu pro kostel svatého Bartoloměje. Po letech, kdy byla věž bez zvonů, se spolu s tehdejším farářem odvážili obnovit tradici zvonění.
Původně se uvažovalo o ocelovém zvonu, který by nebyl vystaven riziku další rekvizice. Nakonec však obec i Pokorníkovo nadšení směřovalo k tradičnímu bronzovému zvonu, který by navázal na historickou kontinuitu.
Josef Pokorník organizoval povolení k odlití, sháněl materiál – od měděného drátu přes staré kotle až po další bronzové předměty od místních obyvatel. Osobně se účastnil odlévání ve výrobně Josefa Dytrycha v Brodku u Přerova, kde spolu s dobrovolníky pomáhal budovat dílnu, pece i odlévací zařízení. Výsledkem byl první nový zvon – Cyril a Metoděj (váha cca 160 kg), který byl následně dopraven do Rohatce a instalován ve věži kostela.
Další zvony a rozvoj sady
Po úspěchu prvního zvonu následovala výroba dalších: sv. Bartoloměj (větší váha), Panna Maria a v pozdějších letech i zvony sv. Václav, Duch svatý, sv. Josef a umíráček sv. Anna. Díky úsilí Josefa Pokorníka a jeho spolupracovníků byla do věže postupně doplněna bohatší zvonová sada, která slouží jak k praktickému účelu, tak k udržování tradice. Obnova zvonů byla výsledkem kolektivního úsilí obyvatel Rohatce, koordinovaného panem Pokorníkem ve spolupráci s místním farářem. Lidé přinášeli materiál, pomáhali při stavbě lešení a financovali odlévání nových zvonů.
Seznam rohateckých zvonů
Osobní angažmá a ocenění
Josef Pokorník se dlouhodobě staral nejen o zvony, ale i o kostelní hodiny a další zařízení farnosti. Jeho obětavá práce byla oceněna v roce 2013 medailí Jana Sarkandera za zásluhy o církev a duchovní život obce a v roce 2018 Cenou obce Rohatec při jejím prvním udílení za dlouholetý přínos pro obec. Více než 50 let se staral o zvony, zvonil při bohoslužbách, rodinných oslavách i pohřbech a celý život se snažil, aby kostel byl reprezentací obce. Jeho odkaz chceme zachovat a pokračovat v jeho díle – díle, které je živé a stále slouží lidem, nikoli jen připomínkou minulosti.
Kostel svatého Bartoloměje – srdce obce
Kostel sv. Bartoloměje je srdcem Rohatce a symbolem obce. Schází se zde všechny generace – děti, mládež, dospělí i senioři. Je místem bohoslužeb, rodinných slavností, pohřbů, ale také koncertů a přednášek. Kostel pravidelně navštěvují turisté a rodáci, kteří se do Rohatce vracejí.
Kostel je významnou vizitkou obce, jeho fotografie se objevují na oficiálních webových stránkách, v propagačních materiálech, letácích i knihách o Rohatci. Je viditelný z různých částí obce a tvoří charakteristickou dominantu.
Kostel je známý i díky svým rohateckým zvonům, které patří mezi největší soubory v České republice. V hlavní věži se nachází sedm zvonů, doplněných o menší sankusní zvon v sanktusní věžičce.
Zvony nás provázejí celým životem. Zní při svatbách, křtech a slavnostech, ale také při pohřbech a chvílích smutku. Každý den nás svolávají k modlitbě Anděl Páně. Sv. Anna (umíráček) informuje obec o úmrtí a doprovází poslední rozloučení s našimi blízkými. Sankusní zvon, který pochází ještě ze starého kostela, je prasklý, přesto stále připomíná historii a tradici rohateckých zvonů. Společně tvoří jedinečné zvukové dědictví obce a jsou přítomny v radostných i smutných okamžicích života místních obyvatel.
Proběhl odborný servis zvonů a do provozu byly znovu uvedeny dva největší zvony – svatý Josef a Duch Svatý. Součástí prací byla také montáž spínacích hodin, které zajišťují jejich pravidelné automatické zvonění. Zároveň bylo provedeno statické posouzení věže, abychom měli jistotu, že její konstrukce bezpečně unese zvony a že stavba bude i nadále sloužit dalším generacím.
Slavnostní znovupožehnání zvonů se konalo při hodové mši svaté dne 24. srpna 2026, na slavnost svatého Bartoloměje, patrona našeho kostela. Zvony požehnal farář o. Dawid Bartochowski Sch.P.
Dnes tak všech sedm zvonů v hlavní věži kostela sv. Bartoloměje opět slouží svému poslání. Každý den svým hlasem připomínají obyvatelům Rohatce Boží přítomnost, zvou k modlitbě, ohlašují významné chvíle našeho života a doprovázejí nás na cestě víry. Jejich hlas je součástí života obce a symbolem živé víry, která se předává z generace na generaci.
Duchovní správci farnosti
Dějiny rohatecké farnosti jsou spojeny s řadou kněží, kteří zde působili jako faráři, kuráti, kaplani nebo administrátoři. Jejich jména zachycují historické publikace, obecní prameny a farní kronika.
Nejstarší doložení duchovní
Kuráti, faráři a administrátoři od 18. do začátku 20. století
Následující přehled vychází především z knihy Jana Vaňka Slovácká osada Rohatec z roku 1930 a z publikace Slovácká obec Rohatec z roku 1973. Zahrnuje nejen faráře a kuráty, ale také administrátory a osobní kaplany, jejichž jména jsou v historických seznamech uvedena.
Duchovní správci ve 20. a 21. století
Publikace Slovácká obec Rohatec z roku 1973 uvádí mezi duchovními správci po roce 1930 Františka Štrampacha, Aloise Stoniše, Vojtěcha Zábranského, Antonína Bělíka, Oldřicha Klabačku a Jana Železníka. Přesnější časové údaje k novějšímu období jsou doplněny podle údajů farnosti.
Přehled duchovních správců vychází z historických publikací, farních a obecních pramenů a z údajů poskytnutých farností. Starší seznamy zachycují také administrátory a osobní kaplany, proto je nelze chápat pouze jako nepřerušenou řadu farářů.
Prameny a literatura
Knihy
- Vaněk, Jan: Slovácká osada Rohatec. Její minulost v rámci dějin kraje a vývin současných poměrů hospodářských a kulturních. Strážnice 1930, zejména s. 29–30. Publikace obsahuje historické údaje o Rohatci, duchovní správě, kurátech, farářích a administrátorech. Otevřít →
- Bíza, Josef – Skácel, Jan: Slovácká obec Rohatec. Vydal Místní národní výbor v Rohatci, 1973, zejména kapitola o kostele, kaplanství a faře, s. 32–33 a s. 78–79. Publikace obsahuje údaje o obnově duchovní správy, původním kostele, jeho vybavení a přehledu farářů od roku 1930. Otevřít →
Články v časopise Rohatecká obec
- Bíza, Zdeněk: „Kaple v ulici Slovácká." Rohatecká obec, č. 1/2020. Článek se věnuje nejstarším dějinám kostela a dochované kapli sv. Bartoloměje. Otevřít →
- Bíza, Zdeněk: „Historie rohateckého kostela." Rohatecká obec, 26. ročník, č. 6/2022, s. 11–12. Článek popisuje původní kostel, jeho vybavení, vznik kaplanství a kuracie, povýšení na faru, zrušení starého kostela a stavbu nového chrámu. Otevřít →
- „Historie rohateckého kostela a farnosti." Rohatecká obec, č. 5/2012, s. 14–15. Článek obsahuje historické údaje o kostele, jeho vybavení, duchovních správcích, obrazu sv. Bartoloměje a dalších událostech farnosti. Otevřít →
Další časopisecké a historické prameny
- Historický zápis Antonína Cigánka: „Já Cigánek Anton farář v Rohatci." Studánka, č. 9/2024. Zápis uvádí nástup Antonína Cigánka na rohateckou faru dne 4. února 1880. Otevřít →
- Farní kronika Římskokatolické farnosti Rohatec. Primární pramen k dějinám farnosti, zejména k událostem a vybavení kostela ve 20. století. Údaj o ceně obrazu sv. Bartoloměje z roku 1949 – 26 500 Kč – pochází z tohoto pramene.
Internetové zdroje
- Obec Rohatec – Farnost Rohatec. Historie farnosti, původního kostela a základní údaje o současné duchovní správě. Otevřít →
- Obec Rohatec – Historie. Historické údaje o obci a první písemná zmínka z roku 1270. Otevřít →
- Obec Rohatec – Kulturní památky. Informace o kostele sv. Bartoloměje a kapli v ulici Slovácká. Otevřít →
- Komunita piaristů – Farnost Rohatec. Informace o farnosti a současné duchovní správě. Otevřít →