Během morové epidemie r. 1680 - 81 zemřelo tolik lidí, že mrtví byli pochováváni i mimo hřbitovy. Na návrh piaristy P. Antonína slíbili zbývající živí, že postaví kapli ke cti patronů za odvrácení moru. 20. června 1681 začalo město stavět kapli na „novém hřbitově.“ Následujícího roku 15. srpna v ní byla sloužena první mše svatá. Kaple brzy zchátrala. Ale i v tomto stavu se v ní konaly farní bohoslužby, protože farní kostel vyhořel. V r. 1746 byl na popud faráře P. Rychlíka položen základ k nové větší kapli. Měla vzhled kostela. Přibyla k ní vysoká věž (stojící dodnes) a sakristie s hlavním oltářem. Zděný kůr byl opatřen varhanami. Kaple byla klenutá, krytá šindelem, podlaha kamenná. V roce 1752 byla posvěcena. Oltář byl zasvěcen P. Marii, sv. Josefovi, sv. Rozálii, sv. Šebestiánovi a sv. Rochovi. Nedorozumění mezi zednickými a tesařskými mistry a snad také jejich neschopnost zavinily, že klenba kaple brzy praskala. Budova propadala zkáze, až z ní zbyla jen zřícenina bez střechy a klenby. Věž zůstala neporušena.

Podle nařízení Marie Terezie byly kaple rušeny. Ve Strážnici tak byla zrušena i kaple sv. Rocha, tehdy už jen zřícenina. V roce 1838 věřící přistavili k zachovalé věži menší kapli v dnešní podobě. Pro nedostatek peněz byla dostavěna až v r. 1843. V dalších letech postupně pořizovali vnitřní zařízení. Obchodník T. Kuča daroval do ní sochu P. Marie. 10.4.1849 byla kaple posvěcena. Po roce 1849 se město zavázalo, že bude kapli udržovat. Ve 20. století, v době okupace, byla používána jako skladiště, a proto v r. 1949 byla provedena její oprava. Dostala i nový oltářní obraz, který namaloval prof. R. Kubíček z Uherského Hradiště. Nový zvon darovali místní rolníci. V 80. letech minulého století byly vnitřní prostory opět opraveny. V kapli se konávaly pohřební obřady, v současnosti, v den svátku sv. Rocha, zde bývá sloužena mše svatá a v době Vánoc je zde instalován betlém.